|
|
Politika a náboženství Podkarpatské Rusi v letech 1919-1929
Línová, Sabina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Politika a náboženství Podkarpatské Rusi v letech 1919-1929 pojednává o problematice vývoje politické a náboženské situace na Podkarpatské Rusi ve 20. letech 20. století. Úvodní část je věnována stručnému přehledu dějinného vývoje Podkarpatska do jeho připojení k Československé republice a následnému začlenění do ČSR. Dále se práce zabývá správním členěním Podkarpatské Rusi a samotnou analýzou politické situace. Shrnuje politické strany autonomistické, československé, židovské i maďarské. Zaobírá se obecními volbami a volbami do Národního shromáždění v letech 1924, 1925 a 1929. Závěrečná část práce je věnována nastínění náboženských poměrů a vztahům řeckokatolické a pravoslavné církve. Náboženství bylo s Podkarpatskou Rusí neodmyslitelně spjato. Rusínskou inteligenci tvořili převážně duchovní, někteří byli i politicky aktivní.
|
|
|
Church Subsidies and Their Legal Development in Slovakia and Subcarpathian Ruthenia
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (oponent)
Cirkevné dávky a ich právny život na Slovensku a Podkarpatskej Rusi Predkladaná rigorózna práca si kladie za cieľ postihnúť právny vývoj naturálnych cirkevných dávok, ktorými boli oddávna povinní slovenskí a podkarpatoruskí farníci voči svojim duchovným. Práca sa sústredí predovšetkým na obdobie od konca 19. storočia do roku 1949. Ložné bolo tradičným inštitútom uhorského obyčajového práva a ako také bolo po vzniku Československej republiky v roku 1918 recipované do československého právneho poriadku. Skúmaný právny inštitút sa kontinuálne adaptoval požiadavkám súdobej právnej praxe, až bol v roku 1949 zrušený komunistickým režimom. Ložné bolo typickým prostriedkom samofinancovania katolíckej cirkvi a evanjelickej cirkvi augsburského vyznania. Nakoľko je súčasné povedomie o ložnom značne obmedzené, autor sa rozhodol odkrývať jednotlivé vrstvy skúmaného právneho inštitútu jednu po druhej, postupujúc od základných informácií po najkomplikovanejšie problémy právnej praxe. Prvá kapitola predkladanej práce je preto venovaná zmienkam o ložnom v početných uhorských cirkevnoprávnych učebniciach. Výklad sa následne presúva do 80. rokov 19. storočia, kedy sa ložnému v dôsledku sporov o jeho právnu povahu dostáva značná pozornosť uhorskej právnickej verejnosti. V ďalšej časti sa autor zaoberá etymológiou slova ložné v...
|
|
|
Dimitrij LUPEJ - životní příběh válečného veterána 2. světové války
Lupejová, Eva ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je zpracovat do podoby biografické studie životní osudy autorčina dědy Dimitrije Lupeje (roč. 1917), rodáka z Podkarpatské Rusi, který prošel nechvalně proslulými pracovními tábory Gulagu a následně se připojil k čs. jednotkám generála L. Svobody. S jeho armádou bojoval u Kyjeva, na Dukle, kde byl zraněn a posléze došel až do Prahy. Po válce zůstal v československé armádě až do svého odchodu do penze v roce 1972. Ve své diplomové práci by se autorka chtěla především zaměřit na tři okruhy dědova života - gulag, východní fronta a poválečná armáda. Získaný materiál, doprovázen vzpomínkami jeho vrstevníků - též válečných veteránů, by měl být doplněn a konfrontován o poznatky z archívních zdrojů a příslušné odborné literatury. Autorka práce využije při analýze životního příběhu svého předka metodu orální historie a zároveň se pokusí začlenit celý příběh do kontextu obecných dějin, přičemž nabídne ucelený pohled na osud jednotlivce, jenž byl ovlivněn převratnými historickými událostmi tehdejší Evropy. Klíčová slova: Dimitrij Lupej, válečný veterán, druhá světová válka, gulag, armáda, čs. jednotky, Ludvík Svoboda, Sovětský svaz, Podkarpatská Rus, komunismus. ABSTRACT: The aim of this thesis is to elaborate a biographical study of the life story of the author's grandfather...
|
|
|
Depictions of Subcarpathian Ruthenia in the Czech newspapers of the Czechoslovak First Republic, 1919-1922: Developing Public Support for the Refusal of the Rusyn Right to Autonomy?
Brown, Geoffrey ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Geoffrey Brown Abstrakt: V roce 1919 se Rusíni z Podkarpatské Rusi a Rusínští imigranti žijící ve Spojených státech rozhodli, že vstup - připojení se do nově vzniklé Československé republiky jim nabízí nejlepší možné podmínky pro stabilní budoucnost. Souhlasili se spojením pod podmínkou, že Rusínům bude poskytnutá co nejširší míra politické autonomie; a tahle autonomie byla pak garantovaná "Saint Germain-skou smlouvou" podepsanou v září 1919. Když už bylo území Podkarpatské Rusi připojeno k Československu, vláda v Praze rozhodla, že Rusíni nejsou schopni plnit vládnoucí povinnosti na jejich vlastním území, jelikož na konci 1. Světové války patřili k nejchudobnějším a nejméně kulturně rozvinutým národům Rakousko - Uherska. Rusínští lídři, zejména první guvernér Gregory Zhatkovich marně protestoval proti odmítnutí Československé vlády udělit Rusínům jejich zákonné právo na politickou autonomii. Před vojnou neměla česká veřejnost prakticky žádnou znalost o Rusínech nebo o jejich území - Podkarpatské Rusi. V průběhu prvních tří let od vzniku Československého státu, zveřejnila česká média řadu novinových článků, které zdůrazňovali nebo zveličovali primitivní povahu Rusínů, prezentujíc je jako zpátečnicky Slovanský národ který čeká, až je Češi povedou. Často byli tyhle články psané v nevědomosti, kvůli nedostatku...
|
host ::
RSS.